S Viefem jsme usoudili, že jeden tábor je za léto málo. Navíc nás Zuzka lákala na tábor s Martinem Nehybou a Verčou Krčmářovou, kde se uvolnilo místo. Volné místo vydrželo i přes mé dlouhé váhání. Termín mi přesně pasoval do volna v práci, takže volba už byla jasná. Jedeme!
Jako dopravní prostředek jsme opět využili Zuzčino ooobr auto, přidala se k nám ještě Janča se dvěma šeltinkama a mohlo se jet.
Tentokrát jsme byli "ubytovaní" ve stanu a závislí na vlastním vaření (takže těstoviny, těstoviny, těstoviny...). Přes mé počáteční vyhrožování o noci venku spal Vief ve stanu po mém boku.
Tréninky byly opět ráno a večer, trénéři super. Zkrátka, už se nemůžu dočkat dalšího léta a s tím spojených táborů. Doufám, že příští rok nám to bude běhat ještě lépe, radostněji a rychleji.
